Vanovice

Vanovice (dříve Ivanovice nebo Ejvanovice) leží 7 km severně od Boskovic na východním svahu, který zde přechází do úrodné Malé Hané. Jméno je patrně odvozeno od jména nějakého církevního hodnostáře nebo knížete, kterému se dostala do majetku. Dominantou obce je evangelický chrám z r. 1844 s farou, na návsi je malý filiální katolický kostel sv. Václava. Vanovice vynikají v tomto kraji školkařstvím a sadovnictvím. Na starou tradici (závod štěpařský Fr. Vlka byl založen v roce 1863) navazují současní hospodáři i dnes.
Drválovice leží poněkud západněji na silnici k Letovicím. Malá osada si stále zachovává vzhled a uspořádání z doby před mnoha lety. Malé návsi kraluje bílá obecní zvonice, postavená roku 1750, která sloužila k vyhlašování požárů a dalších nebezpečí. Okolo ní jsou seskupeny usedlosti. V průběhu II.světové války se v Drválovicích utvořila početná partyzánská skupina tvořená občany okolních obcí. Její památce je věnován památník nacházející se u silnice ve směru na Letovice.

BUDE VÁS ZAJÍMAT

Znak obce – Ve staré pečeti má obec tradiční symboly krojidla a radlice. Okolo pečeti je nápis PECET*OBECNI*DEDINY WANOW. V současnosti se obec honosí znakem se třemi figurami: první z nich je figura kalicha, která reprezentuje dominantní a určující nekatolickou historii a život obce. Druhá figura svatopetrského klíče připomíná jednak katolickou složku v historii, jednak touhu lidí po vědění (ve Vanovicích se objevují první zmínky o škole od konce 16. století, přímý doklad o škole pochází z roku 1690). Obě figury jsou zlaté a jsou v černém poli. Malá Haná je úrodným krajem. Vanovice zde vynikají školkařstvím a ovocnářstvím se stoletou tradicí. Tento jedinečný rys je zastoupen třetí figurou – malým zeleným stromkem ve stříbrném štítě.
Z historie obce – Podle falza z 12.století náležely Vanovice k roku 1167 litomyšlskému klášteru, později (roku 1544) se uvádějí u panství letovického.
Z pozdějších zápisů je vidno, že zde původně bývala rychta, 27 selských usedlostí a 14 chalup.
Od konce 13. století patřily Vanovice pánům z Boskovic. Vaněk z Boskovic koupil roku 1446 od Miloty z Tvorkova a Elišky z Ronova polovinu statku
Letovic a také polovinu hor (dolů, bání) a lesů borotínských. Jde tu patrně o doly na železnou rudu, které kdysi ve Velké Roudce bývaly. Zbytky tavicích pecí se zachovaly i v lesích vanovického katastru v lese Hrubý díl. Vanovice sice patřily pánům z Boskovic, ale právo dosazovati faráře na vanovickou faru zůstávalo stále v rukou kláštera litomyšlského. Bezpochyby, že fara jistě slušně vynášela.
Po Vaňkovi z Boskovic držel Vanovice, jako součást statku Boskovic, Václav z Boskovic (1465 – 1482), který se přičinil o to, aby se zápisy do „desk zemských“ prováděly v českém jazyce. Po něm dědil Ladislav z Boskovic (1485 – 1520). Roku 1505 koupil Ladislav z Boskovic i druhou polovinu statku Letovice a tak se jeho statky rozrostly na teritorium o rozloze 1.150 kilometrů čtverečních. Držel tehdy statky Boskovice, Letovice, Třebovou, Trnávku, Úsov, Zábřeh a Rudu. Ladislav z Boskovic byl jedním z nejslavnějších mužů Moravy. V Moravské Třebové si postavil nový zámek, obklopil se vědou a uměním. Dodnes se nám ve Třebové zachoval gobelín nevídané krásy s výjevem z rytířského románu o růži, tkaný v bruselských dílnách. Měří 5,5 krát 3 metry a jeho cena je milionová. Roku 1500 přikoupil Ladislav z Boskovic od Kuneše Naksery z Chotěvic část vsi Drválovic. Ladislav byl vládcem milostivým. 
Turecké války Po smrti Ladislava ujal se statku Kryštof z Boskovic. Proslavil se zejména v tureckých válkách. Podle tehdejší repartice měl sám odvést do boje proti Turkům roku 1526 tři děla a jedenáct koní zbrojných. Roku 1539 vypravil sám čtyřicet koní zbrojných a choval je ve službě osm a půl měsíce. Těmito válkami se nadmíru zadlužoval, a proto ponenáhlu svoje statky rozprodával. A tak se stalo, že roku 1544 prodal hraběti Kryštofu z Hardeku statek Letovice a přidal k tomu ves Vanovice (Ejvanovice), která k Letovicím nikdy nepatřila. A od té doby byl osud Vanovic spjat s osudy statku letovického. Nejistota tureckých válek způsobila, že byly předepisovány nové turecké daně, musel být postaven do pole každý desátý muž a konečně i vesnice byly vyzbrojovány. Tak tomu bylo i ve Vanovicích, kde roku 1563 byla rozdělena zbroj mezi majitele gruntu, aby ji každý opatroval. Do knih pak sepsali seznam:
– Mikuláš Vykoukal z č. 6 si vzal dvě ručnice hákovnice, stroj na kulky a dvě kličky
– Čada z č. 10 si vzal lopatu, kapalín (přilbu), dva plechy (prsní) a jednu hlavni
– Duchoň z č. 30 si vzal čtyři plechy prsní a dva voboječky na krk
– Jakub Stryčku z č. 7 si vzal dvě sekery, dvě piklhaubny a dva plechy
– Vávra Vrázku z č. 8 si vzal šperloch, žleb a jednu šavli
– Vaněk si vzal kotel, dva plechy prsní a nosatec.
Když se roku 1566 zbroj kontrolovala, zjistilo se, že se Vaňkovi nosatec ztratil. Musel proto dát udělat nový na svůj náklad. Vanovice tehdy také měly svůj vojenský vůz a ten byl prodán roku 1568 s fasunkem, s lyšněmi, s provazy, s lany a s krušinami Janu Moudrymu, hospodáři na gruntě č. 31, za deset kop míšenských, ale s tou podmínkou, že hospodář v případě války dá tento vůz opět k dispozici.

TURISTIKA

Turistické zajímavosti v obci:
Katolický kostel sv. Václava je vzácnou připomínkou gotické architektury na Malé Hané. Jádro stavby je z 15. století. Byl původně opevněn. Kostel byl v letech 1540 – 1622 v držení českých bratří. Po velkém požáru koncem 17. století byl opraven a později přistavěn do podoby, jak jej známe dnes. Zajímavé okolnosti zmiňuje Vlastivěda Moravská: Při požáru se rozlily i zvony, zvonovina byla uschována u sedláka Jana Zukala, který ji prodal a byl proto v roce 1710 odsouzen na splácení její hodnoty až do úplného zaplacení. Roku 1739 byly pořízeny dva nové zvony od brněnského zvonaře Zikmunda Kerkera. Kůr s varhanami je z roku 1811.
Okolo kostela býval hřbitov, dnes je na jeho místě zajímavý park. Po zrušení hřbitova se jeho prostranství přeměnilo v travnatou plochu. V areálu stojí památník obětem světové války 1914 – 1918, postavený roku 1928. U vchodu do bývalého hřbitova stojí pískovcový kříž s vyrytým letopočtem 1843. U kříže roste vzácný keř – mohutný štědřenec převislý (Laburnum anagyroides).
Evangelický chrám
Vlastivěda Moravská uvádí (1906): „Obyvatelé Vanovic od 15. století přilnuli k husitismu a zůstali mu věrni až do vydání tolerančního patentu (dne 13. 10. 1781), kdy byli přinuceni, aby se přidali k reformovanému vyznání, které bylo nejbližší jejich bratrskému smýšlení“. Na každé panské kanceláři byly zřízeny komise ze dvou osob duchovních a dvou světských a před ní se každý podpisem přihlásil k náboženství dle svého svědomí. Všichni Vanovičtí se domluvili, že přestoupí k církvi evangelické, 35 jich došlo do Letovic, 8 se vrátilo a zůstalo katolíky. Již 20. května 1782 podali k císaři Josefovi žádost o povolení stavby chrámu a po jejím kladném vyřízení si pořídili prozatímní kostel, který byl 15. října téhož roku předán ke konání bohoslužeb. Roku 1826 se rozhodli pro stavbu nového velikého chrámu, ten byl bez věží dokončen po 18 letech v roce 1844, věže byly doplněny v roce 1863. Tato stavba vévodí panoramatu obce dodnes. Protože nebylo zpočátku povoleno opatřit kostel zvony, byla na věži instalována zvláštní ocelová péra, která darovala anglická královna. Náklady na stavbu kostela byly hrazeny z příspěvků farníků a ze sbírky po protestantských zemích, 500 zlatých věnoval i katolík kníže Kukaňský.
Další turistické aktivity
Zdejší terény jsou vhodné pro pěší turistiku, cykloturistiku, za příhodných sněhových podmínek i pro lyžování (běžky). Dále je zde možnost jízdy na koních, agroturistiky, sběru hub a lesních plodů. V obci je též pohostinství, kde je možno si zahrát kulečník. V místním kulturním domě se tradičně pořádají různé společenské akce jako plesy a zábavy. V krásném sále na Záložně se konají výstavy, koncerty a další kulturní akce.

TIPY NA VÝLET

– Výšlap na Čertovec a kamennou svatbu
Po cestě k severozápadu vystoupáme po zalesněném úbočí vrchu Čertovec (513?m) až na červenou turistickou značku, která nás povede dál pod příkrým srázem lesnatého hřebene až ke skalním útvarům opředeným pověstmi o zkamenělé svatbě. Při troše fantazie lze uvidět koňská spřežení a svatební kočáry. Nejpodobnější je kočár první, v němž prý jel ženich s nevěstou. Kdysi dávno byla prý v jedné dědině svatba, svatebčané se tuze dlouho zdrželi v hospodě a byli ve zlosti zakleti kuchařkami, které se jich nemohli dočkat nad uvařeným jídlem. Vyprávěči na Malé Hané neopomenuli připomenout, že „za staréch času to belo tak, že jak hdo komo řekl, tém se proměnil. Deš nekomo řekl te žabo, bel žabó, deš řekl sviňo, bel sviňó“. 
– Velká Roudka – zaniklé malé lázně
Kdysi dávno se říkalo mezi domácími „Kópele v Hrobé Ródce“. Když zde v 80. letech minulého století končil provoz tehdy už jen rekreačního střediska, měly více jak stopadesátiletou tradici. Novodobé lázně byly zde založeny majitelem borotínského panství v roce 1805 v místě, které se jako léčebné a lázeňské traduje již od 15. století. Dodnes zde uvidíme vydatný Františkův pramen, který poskytuje velmi kvalitní pitnou vodu.
Do malebného lázeňského údolíčka vede červená turistická značka směrem na Velké Opatovice, ke které se dostaneme cestou, která vychází
z Vanovic směrem na severozápad k vrchu Čertovec (cca 4?km, počátek cesty viz výše).

Zdroje informací:
OÚ Vanovice
Vlastivěda Moravská – Boskovický okres, Knies Jan, Brno, Musejní spolek 1906
Ing. František Mlateček – Parky a parkové areály Boskovicka a Blanenska, Muzeum Boskovicka, 2000
Kronika Vanovic do roku 1838, J. Mackerle (dle www stránek obce)