Šebetov

Vlastivěda moravská uvádí nepravou listinu, kde se k roku 1087 píše, že Šebetov nese jméno po údajném zakladateli Šibotovi a bývala prý latinsky psána „Sibotonis villa“. Je jisté, že nejstarší historie obce sahá až do XI. století. Do roku 1784 byla v majetku kláštera Hradisko u Olomouce. Byla odedávna sídlem panství, ke kterému náležely okolní vsi Svitávka, Světlá, Cetkovice, Uhřice, Benešov, Vážany, Štěpánov, Okrouhlá, Kořenec, Knínice a Úsobrno. Zámek dal v dnešní podobě postavit baron Mořic Königswarter po roce 1877, bývala zde i elektrárna na osvětlování zámeckých budov a hospodářství. Dalšími památkami v obci jsou park a hospodářská budova u zámku, kaple sv. Anny na návrší nad obcí, socha P.Marie Bolestné a sousoší sv. Jana Nepomuckého na návsi, secesní vila pro hosty u zámku (dnes sídlo obecního úřadu) a dřevěný dům č.23. Zámek je nyní účelově využíván.

BUDE VÁS ZAJÍMAT

Znak obce – Na staré pečeti je znak obce nezřetelný, obsahuje cimbuří, pod ním na dvou polích radlička a krojidlo. Kolem je nápis PECZET OBECNI DIEDINI SCHEBETOWA. Soudobý znak obce vychází z této starobylé pečetě, je doplněn o symbol odkazující na staleté panství kláštera Hradisko u Olomouce /cimbuří, mitra symbolizuje infulační právo opata/.
Z historie obce – První zmínky o Šebetově jsou z počátku 13. století, kdy markrabě Vladislav daroval dvůr a trhovou ves Knínice a vsi Šebetov,
Cetkovice a Uhřice klášteru Hradisko u Olomouce, má se však za to, že listina je falešná.
Šebetov byl střediskem panství, které odedávna patřilo premonstrátskému klášteru Hradisko u Olomouce. K tomuto panství patřily vsi Šebetov, Světlá, Cetkovice, Uhřice, Úsobrno, Štěpánov, Kořenec, Benešov, Okrouhlá a Vážany a obce tržního práva Knínice a Svitávka. Po zrušení kláštera císařem Josefem II. roku 1784 převzal veškerý majetek náboženský fond a panství Šebetov bylo určeno k prodeji do soukromého vlastnictví.
Státní komise pak prodala 28.června 1825 veřejnou dražbou toto panství Karlovi, hraběti Strachwicovi z Kamenice, po němž je roku 1837 přejal jeho druhorozený syn Mořic, hrabě Strachwic. Roku 1865 přešlo panství Šebetov koupí na Jana Maje, od něhož je koupil v roce 1877 baron Mořic Königswarter.
Premonstrátští opati si v obci postavili renesanční rezidenci. Ta byla koncem 17. století přebudována podle plánů významného architekta Giovanni Pietra Tencaly na manýristický zámek. Později, v roce 1885, za vlastnictví barona Mořice Königswartera, byla budova radikálně přestavěna do pseudorenesančního slohu. Hlavní jednopatrová budova obklopujej svými křídly téměř čtvercový dvůr, do něhož se otevírá etážovými arkádami. Tento stav se dochoval až do současnosti.
U zámku se nachází park, který byl založen kolem roku 1830 pravděpodobně na ploše bývalého rybníka. Zámecká zahrada byla koncem 19. století přetvořena na komponovaný volný přírodně krajinářský park se dvěma rybníky. V parku jsou dodnes patrny vlivy úprav z konce 19. století, především velmi pěkná přírodně krajinářská kompozice parku. Ve stráni najdeme romantické stavby – umělý vodopád s jeskyní, níže tyrolský pavilon.
V zámku je umístěn ústav sociální péče, hlavní budova a park slouží výhradně potřebám tohoto ústavu a pro veřejnost jsou nepřístupné.
S použitím textu : Ing. František Mlateček – Parky a parkové areály Boskovicka a Blanenska, Muzeum Boskovicka, 2000.

TURISTIKA

Turistické zajímavosti v obci a okolí:
Uprostřed návsi se nachází sousoší Jana Nepomuckého a socha p. Marie s křížem. Historickou stavbu z roku 1842 představuje kaple sv. Anny na návrší nad obcí – je výrazně umístěna a tvoří doklad dobového romantismu. Od kaple nelze přehlédnout místní koupaliště, kde je vybudován i stánek s občerstvením.
Východně od Šebetova, na břehu spojujícím Mojetín s Rychvaldem, těsně u silnice vedoucí na Pohoru a na Štěpánov stojí osamělá myslivna a asi o tři kilometry dále socha sv. Barbory, památka z doby panství kláštera Hradisko. Na místě myslivny býval hospodářský dvůr „Na kopci“. Bývalý majitel panství hrabě Karel Strachwic pojmenoval dvůr Karlsberg. V současné době se používá jméno Karlov. V těchto místech je možno sejít zpět do vesnice lesem Obora (v dřívějších dobách zde byla chována vysoká zvěř).
V líbezném údolí říčky Bělé, která je součástí přírodního parku Řehořkovo Kořenecko (20 km2) se nalézá samota Pilka. Dříve to byla panská vodní pila, která však byla přeložena do níže na vodě ležícího Melkova. Severovýchodně od Šebetova, těsně pod zalesněným úbočím Rychvaldu se nachází Mořicův dvůr (pojmenovaný podle hraběte Mořice Strachwice).
Na jižním konci silnice do Knínic stoji pozůstatek budov panské sladovny. Od roku 1922 se v ní nepracuje. Tento objekt býval původně cukrovarem, ale pro nedostatek vody byl tento jediný cukrovar Malé Hané zrušen a přizpůsoben výrobě sladu.
Západním směrem silnicí na Vanovice dojdeme k zastávce jednokolejné železniční trati vedoucí ze Skalice na Svitavou přes Boskovice a Velké Opatovice do Chornic. Trať byla vystavěna v roce 1908 po dlouhých průtazích.
Centrum života obce se nachází v blízkosti křižovatky silnice z Boskovic do Jevíčka se zastávkou autobusů. Najdete zde budovu školy, pošty, zdravotního střediska, kulturního domu s kinem, pohostinství, a obchody s potravinami, průmyslovým zbožím a textilem.
Za zmínku stojí i Černá brána u horní zastávky autobusu, kde je prý v noci na svátek zemřelých slyšet dětský pláč. Pověsti praví, že se tu pochovávaly nepohodlné děti narozené urozeným pánům a služebným děvčatům ze zámku.
Další turistické aktivity
Zdejší terény jsou vhodné pro pěší turistiku, cykloturistiku, za příhodných sněhových podmínek i pro lyžování (běžky). Pro nenáročné turisty doporučujeme pobyt v areálu místního koupaliště (možnost stanování či kempování), kde jsou kromě koupání dostupné i základní služby, bohatý kulturní život – country večery, promítání filmů, tancovačky. Obec je vstupní branou do oblasti Drahanské vrchoviny, poskytující množství značených turistických a cyklistických tras. Okolí láká návštěvníky bohatstvím hub a lesních plodů.
Pěší turistika Okolím Šebetova vás bezpečně provedou turistické značky. Hlavní rozcestník je u zdravotního střediska na křižovatce.
Vybrat lze tyto trasy:
– žlutá značka – Pohora 3,5 km, Úsobrno 7 km, Dzbel 15,5 km
– modro – šedá značka – Na pilce 2,5 km, Melkov 4,5 km, Boskovice 13 km
– modrá značka – ČD 1 km, Cetkovice 13 km, Kunštát 23 km
Zdatným turistům lze nabídnout i vzdálenější turistické cíle s překrásnými pohledy do krajiny:
– naučná stezka „Mojetín – příroda a lidé“, začíná u ZŠ v Knínicích u Boskovic, prochází částí vesnice a další trasa vede krajinou
– Kraváčkův žleb (15 ha), Knínice u Boskovic
– oblast Kořenecko (Kořenec, Suchý, Okrouhlá, Knínice, Šebetov)
– arboretum Borotín
– historické Boskovice
– stará dálnice (30km) Černá Hora, Býkovice, Lysice, Drnovice,Vanovice, Borotín, Velké Opatovice – údolí Bělé

TIPY NA VÝLET

Kaple sv. AnnyVýchodně od obce Šebetov mezi areálem zámku a místní částí Kapouňata je nápadná, úzce klenutá vyvýšenina (Kapouňata se nazývá kolonie domků na jihovýchodním konci Šebetova. Tyto domky byly postaveny na pozemcích, vzniklých rozprodáním pozemků od dvora, ve kterém byla chována drůbež. Tím vznikl název Kapouňata). Na vrcholu této vyvýšeniny stával dříve vyhlídkový letohrádek, který dal hradišťský opat Bernard Vanka roku 1711 přestavět na kapli. Kaple byla zasvěcena sv. Anně a každoročně o svátku sv. Anny (26. července) se sem konaly poutě.
Mořic, hrabě Strachwic dal na místě kaple roku 1842 vystavět nový kostelík v gotickém slohu, zasvěcený také sv. Anně. Tato novogotická stavba z režných cihel je dokladem dobového romantismu a v regionu Malé Hané je zcela ojedinělá. Vnitřek stavby vyzdobil tyrolský řezbář Pendl, oltářní obraz maloval K. Mayer.
Okolí kaple se nalézají listnaté porosty s pestrou dřevinnou skladbou, které tvoří spolu s rybníkem na úpatí svahu esteticky zajímavý krajinářský celek. Návštěvníku se nabízí zajímavé vycházky lesními komplexy severovýchodním směrem na Mojetínský hřbet, do údolí říčky Bělá a dál do přírodního parku Řehořkovo Kořenecko.
Mořicův dvůr
Jedním z pěti zemědělských dvorů, které vznikly na šebetovském panství v průběhu 19. století je Mořicův dvůr severně od Šebetova, původně zvaný Moritzhof (Mořicov) podle stavitele Mořice, hraběte Strachwice. Dvůr byl postaven v roce 1836.
Dnes je zajímavý svým hustým vegetačním doprovodem. Příjezdová komunikace je lemována oboustrannou alejí topolů o průměru 20-70 cm a výšce cca 20 m, další výjimečné stromy se nacházejí před obytným domem na náměstíčku (javory o průměru 65, 70, 75 cm), za tímto domem (jírovec maďal o průměru 105 cm), na severní a východní straně areálu (javor mléč o průměru 85 cm a výšce 30 m a další) a u rybníčků u cesty (jírovec maďal, více kusů o průměru 60-100 cm).

Zdroje informací:
OÚ Šebetov (www stránky)
Vlastivěda Moravská – Boskovický okres, Knies Jan, Brno, Musejní spolek 1906
Ing. František Mlateček – Parky a parkové areály Boskovicka a Blanenska, Muzeum Boskovicka, 2000.